Vysněný závod

4 minutes

Jarní Dubická

běh se psem, 7km

 

Je nedělní ráno. Vstávám včas, abych stihla svůj snídaňový rituál. Před devátou musíme vyrazit na první canicrossový závod této sezóny. Dnes běžím s mladším Gepettem. Proto si taky vyslouží jinou stravu než obvykle. Do misky mu nachystám trochu čerstvého masa a zbytek misky doplním vodou. Získá tak dostatek energie a tekutin, 2 hodiny předem ideál. Pobalím všechny potřebné věci a cestou do Dubic už začnu pociťovat nervozitu. Prosté předzávodní mihotání motýlů v bříšku. Mírné napětí rozpustím dechovým cvičením.

Jsme na místě, vyzvednu si startovní číslo a čip. Potkávám známé, jdeme vyvenčit psy, ať jsou připraveni na závod. Nervozita je tatam. Což je fajn i pro psa. Cítí, že je vše v pohodě a že nás čeká fajn běh.

Chvíli před desátou se chystáme na start. Dnes nás je v kategorii 14, samé ženy. Start je hromadný. Prostor tu na to je, tak proč ne. Bylo to tu vždy tak a nikdy nebyl problém. Přesto se řadím do první linie, ať máme pohodovější start. Seřazeni v prostoru startu jsme jen chvilku. Gepett střídá okamžiky mazlení s natěšeným kvílením.

první třetina závodu

Po startu všichni vypálíme vpřed. Všichni do jednoho. Po prvním kilometru upravujeme tempo, tak abychom si mohli rozložit síly na celý závod. Navíc nás čeká mírné stoupání. S Gepettem jsme ve vedoucí skupince, respektive s Martinou s Meggie jsme vpředu. Ve stoupání se k naší vedoucí dvojici přidá ovčák. Tedy spíš to vypadá, že nás chce předběhnout. Proč ne, přeci jen má větší sílu. A tak čekám, že do toho s paničkou naplno šlápnou. Jen si nejsou úplně jistí ve vedoucí pozici a tak se na užší cestě sejdeme tři vedle sebe. Já vyhrála místo uprostřed. Vůbec se mi to nelíbí. Pozdě jsem poslala Gepetta vpřed povelem, abychom se z té trojky dostaly. Místo vpřed Gepett nečekaně zahnul do strany a tak se s ovčákem zamotali. Ouje, kolize. Snadno řešitelný, Přepínám vodítko a najednou se mi Gepett vysmekl a ze samé radosti upaluje vpřed a následuje všechny jenž nás stihli předběhnout. Volám, trochu zoufale, ať se vrátí. Samozřejmě si dál udržuje první místo. Zatímco já se snažím vzpamatovat. Inu běžím dál bez psa, bez pohonu, s prosbou a voláním ať se vrátí. Situace směšná i zoufalá. Při překonání stoupání v lesíku se dostávám na louku k rozhledně a vidím, jak si to Gepett peláší s vedoucí skupinkou. Zachrání mě členka pořadatelského týmu, která měla být jen navigátorkou. Odchytí mi psa na základě upozornění od soupeřek. Přidávám na tempu. Možná ten závod není úplně tak ztracený. Děkuji paní, přicvaknu si Gepetta zase k sobě a běžíme dál. Horká chvilka skončila. Dívám se před sebe a usuzuji, že všichni přede mnou mají docela náskok. Náladu si tím zkazit ale nenechám. Přeci jen ta trať je tu tak hezká, ty výhledy se nikdy neokoukají. Nastavím si své tempo. A to mě zachrání.

druhá třetina závodu

Běžíme dál kolem rozhledny a pak seběh dolů a míříme zpět k okraji vsi Dubice. V tom si všímám, že náskok se začíná zmenšovat. To mě povzbudí a závod mě začíná o to více bavit. Vzpomínám si na sen, který se mi noc před závodem zdál. Ale o něm až nakonec… Zatím udržuji tempo a začíná předbíhání. Motivace pro mě i pro Gepetta.

třetí třetina závodu

Na 5km jsem zpět, tedy s Martinou a pereme se o první místo. Soustředím se na dech, došlapy i na Gepetta. Ten už vítá louže, kde se zchladí a občerství. Běžíme dál. Na posledním kilometru ještě zrychlujeme a udržujeme si první pozici až do cíle. Zdá se mi to neskutečný. Jsem plná euforie. Gepett si užil svou chvilku slávy a dostatečně si ji prodloužil, když poslední desítky metrů do cíle začal vyklusávat jak na módním molu. Je to frajer se srdcem závodníka.

A proč vysněný závod, když nebyl ideální? V noci před závodem se mi zdál sen, o tom jak doběhnu první, ale zároveň si zažiji situaci, kdy mi uteče pes. Ráno, když jsem si ten sen vybavila, mi to přišlo k smíchu. Jak by mi asi mohl utéct pes, že? Za pár hodin mě smích přešel. Sen se stal skutečností.

Závod v Dubicích je vždy záruka skvělého zážitku. Organizačně to rodina Fiklíků, pořadatelé, zvládá bravurně, občerstvení pro bežce i pejsky, cílová medaile pro všechny. Jedinečný závod i v tom, že trasa závodu je ve tvaru psa. 🙂 Co je ale záhadou, umí zajistit i krásné počasí.

Těším se na příště.

Napsat komentář