Z Řípu do Prahy (bez psa) za šest hodin

3 minutes

Závod bez psa – přesto natolik výživný, že stojí za to, vám o tom napsat.

Psychický i fyzický trénink. Když dojdete na téhle trati do bodu, kdy už nemůžete, tak dál MUSÍTE.

Oficiální název: KOLOBĚH ŘÍP-PRAHA 50km (oficiální web)
Motto: “Muži zvládnou mnohé, ženy kolikrát ještě víc, ale jedině dohromady je to pořádnej adroš!”

Takže od začátku. přihlásili jsme se s Kateřinou na závod, o kterém jsem věděl, že to bude koloběh na 50 km (detaily čtu většinou den před závodem). Takže v pohodě, protože padesátku jsem na kolobce už zvládl a navíc Českým středohořím. Tohle bude po rovince. Pohoda… 🙂

Jak se termín závodu blížil, prozřel jsem. Nejde o koloběh, ale o kolo-běh. Muž, žena a kolo. Závodí se v páru. Jeden běží, dr020uhý jede. Jeden z dvojice musí uběhnout min. 10 km. Pořád na sebe musí vidět. To je celý. Potud pravidla. Jak prosté.

Sobota ráno. 03:42. Takže “ráno” nebude dřív než tak za dvě hodiny. Teď už od toho neutečeme. Sakra, proč to děláme?! Je to celý až tak dobrej nápad? Nezbývá než na sebe navrstvit oblečení, sbalit batůžek, přidělat kolo na střechu auta a nejpozději v půl šestý si vyzvednout startovní číslo (měli jsme 5, hezký číslo, mohli nám ho v cíli nechat). Stihli jsme to a číslo vyzvedli. Kolo jsme schovali do autobusu, sebe nakonec taky a polovinu z hodinové cesty (zpět) pod Říp spokojeně prospali.

07:00. Jsme pod Řípem začíná svítat. Mám kolo, Káťu … a dál? Nezbývá než vystrkat se k rotundě a odstartovat. Za tu hodinu, co zbývá do startu snad tolik neprochladneme.025021

8:30. Start. Za těch 90 minut jsem neprochladl, spíš se aklimatizoval. Tohle vyšlo. A teď už jen doběhnout do Prahy. Proč pořád myslím na vzdálenost 25km?  Jo, protože tuhle část jsem chtěl uběhnout.

 

14:30 Cíl. Hladoví, unavení, šťastní a poslední. Ale zvládli jsme to. 50km za šest hodin a něco minut.048

 

A co se dělo od startu k cíli? Stručně řečeno – střídej nohy/šlapej stále stejným tempem, dostat se tam musíš. A když není zbytí, tak není zbytí. Nicméně jsem došel k následujícím poznatkům:

pozitivní

  • seběh z Řípu jsem si moc užil, i když mi k tomu chyběl pes a směrové dirigování
  • lesní terén, který tvořil min. polovinu cesty034
  • parádní výhledy
  • překvapivá občersvovačka někde na 15. kilometru byla rozhodně moc fajn. Měli i domácí koblížky. Měl jsem tam zůstat! Chtěl jsem tam zůstat. A proto je to asi závod dvojic. A proto druhý z dvojice je žena. Takže spolkni koblihu, vezmi si banán a pokračujem!
  • počasí – mrazivé, slunečné a nakonec i sněžení

a ty ostatní

  • vytrvalost – běžet 20 km, když máte natrénováno na tratě +- 7km (tedy zvládnete 15km, pokud není nutný běžet tak rychle) není dobrý nápad; a celá trať měla vlastně padesát
  • kolo – půjčit si kolo od někoho, kdo je o půl metru vyšší, není dobrý nápad – stěží totiž dosáhnete na šlapky. Myslím, že jsem byl upozorněn a taky myslím, že jsem moc neposlouchal …

Nakonec to BYL dobrý nápad.

 

Protože jsem tušil, jak to dopadne, vyrobili jsme video.

Erik Pohl, Kateřina Salačová

(jména autorů jsou v abecedním pořadí a tahle poznámka je tu tak nějak pro jistotu)

Napsat komentář